MISTROVSKÁ DÍLA V SOUČASNÉM POJETÍ. V KADANI VYSTAVUJE MICHAL JANOVSKÝ.
Od pastelu k oleji
Vernisáž výstavy obrazů Michala Janovského se uskutečnila ve čtvrtek 16. 5. 2024 a k mému velkému překvapení bylo v Galerii Josefa Lieslera narváno. Neznalost, jak víme, neomlouvá a z výrazu ve tvářích přítomných návštěvníků bylo jasné, že oni už tak moc překvapení nebyli. Ať už autora znali nebo je přilákala zvědavost, osobitý styl a neotřelá témata obrazů tohoto českolipského malíře, pravdou je, že už dávno jeho sláva přesáhla hranice regionu. Do širšího povědomí se dostal díky pastelovým portrétům převážně rockových osobností, kdy svůj zájem o příběhy životem otřískaných umělců dovedl až k hyperrealismu.
V šerosvitovém hávu
V současné tvorbě Michala Janovského dominují velkoformátové olejomalby, kde témata dnešní doby obléká do manýristického, renesančního či barokního hávu. Na výstavě tak můžeme vidět portréty žen inspirovaných manýristickým malířem Arcimboldem nebo portréty mužů ovlivněných barokním mistrem Rembrandtem.
Mnohem silněji však působí obrazy, kde se autor neopírá o šablony minulosti, nekopíruje, ale je sám za sebe. Vidět mu do hlavy, poskládat si mapy jeho myšlenek a přiblížit se k němu co nejblíže to jde, můžeme až v ryze autorských dílech. Děje se to například v alegorii Vyhnání zlého medvěda z lesa, který je reakcí na odporný ruský režim válčící na Ukrajině nebo v působivé Bitvě (Cerca Trova), kde se autor inspiroval Vasariho malbou z florentské radnice a v duchu „hledej a najdi” zakomponoval do obrazu skryté detaily, přičemž každý z nich by vydal za samostatné umělecké dílo. Těžká témata odlehčuje černým humorem sobě vlastním. Veverka, která se rozhodla medvěda pěkně po svém potrápit, anebo když krvavou bitvu zjemnil „stříkáním” růžových lístků.
Bez cizí pomoci na vrchol
Nesporný talent Michala neprošel akademickou průpravou, což, jak se čím dál více ukazuje, je spíše ku prospěchu věci. Našel se sám, bez cizí pomoci. Vybudoval si nezaměnitelný rukopis založený na dokonale zvládnuté malbě, prací se světlem, na tématech, která nenudí a nutí přemýšlet. Jeho svět je plný pohádek a příběhů. Maluje tváře, do jejichž vrásek je vepsaná moudrost, utrpení, bolesti a krásy života. Hloubku lidského poznání, klid a vyrovnanost získanou zkušeností bravurně ztvárnil například v obraze pojmenovaném Hodinář, kde opět v každém kousku mistrovského díla najdeme další a další tajemství.
I když se Vám z vlka, který leze z útrob člověka může dělat nevolno, v hlavě Vám už asi zůstane navěky stejně, jako dekadentní břichomluvec, kde radši ani nechcete vědět, co tím chtěl umělec říci. Je hodně o co stát a na co se dívat.
Velmi kvituji i záměr spojit vernisáž s komentovanou prohlídkou. Michal je totiž velký sympaťák a nuda s ním rozhodně není. Určitě si na prohlídku výstavy udělejte čas. Nebudete litovat.
0 komentáøù